Design Thinking je přístup zaměřený na inovaci produktů, služeb a procesů či obchodních modelů ve firmách. K jeho základním východiskům patří porozumění zákazníka a jeho prožívání a potřeb, empatie, generování nápadů a řešení, prototypování a neustálé získávání zpětné vazby. Informace, které následně firma získává, může znovu promítnout do úprav zlepšování svého produktu, služby nebo procesu.
Co je Design Thinking?
Design Thinking je metoda, která se používá pro kreativní řešení problémů a je zaměřena zejména na koncového uživatele. Díky ní můžete řešit i problémy, kvůli kterým nefungují systémy ve firmách tak jako by měly. Využívá se v managementu, designu a také při navrhování či zlepšování výrobků a služeb.
Na koncového uživatele se dívá empatický, zkoumá jeho potřeby. Poznatky z těchto pozorování následně využívá při hledání vhodných řešení. Co by mělo být výsledkem? Design Thinking vždy pomáhá firmám kontinuálně zlepšovat zážitek uživatelů konkrétních produktů nebo služeb.
Mezi první autory zmiňující metodu Design Thinking patřili psycholog a inženýr John E. Arnold, který napsal knihu Creative Engineering o promování inovací myšlením jinak a Leonard Bruce Archer, který v roce 1964 publikoval sérii článků o systematických metodách pro designéry (Systematic Method for Designers). Tuto metodu později zpopularizoval Tim Brown, zakladatel konzultační společnosti IDEO. Dnes této metody využívají firmy na celém světě i jednotlivci v každodenním životě, přičemž přednášky o Design Thinking patří mezi nejpopulárnější na všech světových univerzitách.
Poznejte 5 fází Design Thinking
Jak jsme již zmínili, Design Thinking představuje proces myšlení a práce i porozumění řešeného problému a zákazníka. Má pět fází, z nichž každá má své opodstatnění.
Podívejme se na jednotlivé fáze Design Thinking:
- Empatie - schopnost vcítit se do zákazníka
- Definování problémů a jeho popis - víme, co jdeme řešit
- Generování nápadů
- Vytvoření prototypu produktu nebo služby
- Testování i se získáváním zpětné vazby
Pokud chceme porozumět zákazníkům, je důležité se umět do nich vcítit. Představte si, že firma řeší otázku, jak by mohla lidem zlepšit zkušenost s výběrem a nákupem oblečení. Nebo IT firma řeší, jak dostane svůj software na projektový management ještě blíže uživatelům.
Nejprve definujeme a popíšeme problém, který chceme řešit. Následně přicházíme v týmu s různými nápady, jak lze problém řešit. Důležité je vytvoření prototypu konkrétního produktu nebo služby a poté jeho testování. Tam to však nekončí, protože v Design Thinking je nesmírně důležitá zpětná vazba, přičemž získané informace by se měly promítnout do úprav výsledného řešení.
1.Empatie 🤝
Internetový podnikatel a počítačový vědec Larry Page jednou řekl: "Focus on the users and all else will follow." V překladu to znamená, že se koncentrujte na uživatele a vše ostatní bude následovat.Jednoduše řečeno, na prvním místě je vždy zákazník.V prvním kroku Design Thinking byste se proto měli zaměřit především na to, jak pochopit svého zákazníka, uživatele vaší služby, či spotřebitele.
Zkuste se podívat na problém z jeho perspektivy (empatický a vnímavě). Zkoumejte jeho smýšlení. Jaké jsou jeho potřeby? V této fázi se často využívají různé fokusové skupiny, dotazníky, zpětná vazba, studie a průzkumy. Tyto metody umí být poměrně nákladné. Někdy však stačí i jednoduchý rozhovor se zákazníkem či dokonce posezení s přáteli u piva nebo kávy.
Jedním z nástrojů, jak můžete získávat zpětnou vazbu, je také CRM systém, který vám umožňuje budovat slušnou databázi spotřebitelů a klíčových kontaktů. Pro úspěšný byznys je dnes databáze kontaktů nezbytná.
Každý uživatel je jiný, a tedy i ve firmě byste se měli umět podívat na daný problém z několika perspektiv. Jinak se může stát, že řešení, které přijde rozumné majiteli společnosti nebo manažerům, nemusí být pochopeno ze strany spotřebitele. To může stát vaši společnost spoustu času i peněz.
2.Definování problému 🧐
V této fázi je čas na vyhodnocení předchozí empatické fáze. Shrnutí všech postřehů a pozorování. Zde se využívá také tvorba fiktivních osob reprezentujících různé tipy uživatelů. Někdy ani sami uživatelé neumí definovat jaké jsou jejich potřeby, avšak na základě důsledného pozorování, je umíme často odhalit. Přesné definování problémů, kterým čelíte, je klíčové při následující fázi.
3. Generování nápadů 💡
Pokud už známe problém, můžeme se pustit do tvoření nápadů. Na základě zjištěných informací, můžeme začít s brainstormingem. U brainstormingu jde spíše o kvantitu, než o kvalitu myšlenek. Nejde o to nalézt finální řešení, ale o shromáždění co nejvíce pohledů na danou věc.
Každý nápad, i když ne nejlepší, může sloužit jako podnět jinému nápadu. Vaše myšlenky vizualizujte ať už prostřednictvím kreseb, myšlenkových map, tzv. moodboardy nebo různé diagramy. Všechno to vám to může posloužit jako podnět. Na konci této fáze byste měli mít pár finálních nápadů.
4.Prototyp 📃
Přichází první verze řešení. Prostor pro realizaci nápadů z předchozí fáze. Zde nejde o to, abyste vytvořili finální produkt, ale abyste vytvořili produkt, na kterém budete v týmu schopni zkoumat uživatele v další fázi. Prototyp by měl odpovídat i na to, zda je vaše řešení realizovatelné. Někdy se budete muset vrátit do fáze brainstormingu a vymyslet něco jiného. Nevadí, že vás to posune o krok zpět, budete o zkušenost bohatší. O tom, jak metodu Design Thinking využívá UberEat, si můžete přečíst také v jejich blogu.
5.Testování 🧪
Když se dostane prototyp k uživateli, je důležité zkoumat jeho interakci s produktem či službou a vyhodnocovat data. Jednoduše potřebujete získat co nejvíce konkrétní zpětné vazby. Při testování často narazíte na věci, které vás vrátí do předchozích fází a někdy možná až na úplný začátek. V konečném důsledku je však stále lepší nefunkční prototyp, než nefunkční finální produkt, do kterého byly investovány několikanásobně větší investice.
Nakonec u této metody nejde až tak o vyřešení jednoho problému, než o kontinuální odpovídání a uspokojování potřeb spotřebitelů. Bezplatný workshop Kreativního myšlení nabízí také Google.
